ADHD je neurovývojové onemocnění charakteristické obtížemi při soustředění/nepozorností, zvýšenou impulzivitou a hyperaktivitou počínající zpravidla v dětském věku, které se v dospělosti mění v pocit vnitřního neklidu a úzkosti či sníženou schopností regulace emocí. Symptomy ADHD v dospělosti mohou způsobovat obtíže v každodenním fungování, především v organizaci pracovního a osobního života.

Bipolární porucha je závažné duševní onemocnění, při kterém dochází k periodickým změnám nálady, vitality, psychických funkcí a celkového normálního fungování organismu.

Nejčastěji se objevuje v depresivní epizodě skleslost, snížení životní energie, ztráta zájmů, poruchy spánku, změny chuti k jídlu, zpomalené psychomotorické tempo, pesimismus, poruchy soustředění, pocity bezvýchodnosti, beznaděje až myšlenky na smrt. V manickém stavu prožívá nemocný pocit absolutního štěstí, je nepřirozeně energický a ztrácí potřebu spánku.

Depresivní stavy provází dlouhodobý smutek, apatie, kvůli nimž ztrácí člověk radost z věcí a činností, které mu do té doby přinášely radost. Objevuje se skleslost, snížení životní energie, ztráta zájmů, poruchy spánku, změny chuti k jídlu, zpomalené psychomotorické tempo, pesimismus, poruchy soustředění pocity bezvýchodnosti a beznaděje až myšlenky na smrt, které mohou vést až k suicidálním tendencím.

V běžném životě je úzkost v určité míře normální, upozorňuje nás na možné ohrožení. Pokud jsou pocity úzkosti nepřiměřené situaci, intenzivní a stálé, jsou pro postiženého jedince velmi nepříjemné. Narušují-li běžné životní fungování, mluvíme o úzkostných poruchách a fobiích. Jsou provázeny chorobným strachem z určitého jevu, osoby, zvířete nebo situace.

Emoční nestabilita se je typická svými výkyvy nálad s různou intenzitou. Nezřídka se objevuje impulzivita nebo i agrese. Emočně nestabilní projevy se objevují v nejasně nastavených hranicích v životě postiženého, obtížemi vyznat se sám v sobě, s náchylností navazovat velmi intenzivní vztahy, které vzápětí mnohdy zcela zavrhnuty, prožíváním častých emočních krizí, obav z opuštěnosti a sebepoškozováním.

Ztráta blízké osoby obvykle vyvolá celé spektrum psychologických reakcí, mezi jinými omezení společenských aktivit, hluboký zármutek, pochybnosti o vlastní životní roli a návaly samoty. Mohou se objevovat neschopností prožívat radost, pocity viny a potřeby se trestat, beznaděje a zoufalství přetrvávajícím nepřiměřeně dlouho, blokujících běžný život.

OCD jsou velmi časté úzkostné poruchy, pro které jsou charakteristické tzv. vtíravé myšlenky (vlastní, nechtěné, opakující se myšlenky, obsese) a/nebo nutkavá opakující se jednání (kompulze). Obojí se doslova postiženému vnucuje, vlivem čehož není schopen myšlenky ani chování kontrolovat.

Pro panické ataky jsou typické opakované záchvaty silné úzkosti a obavy, že se přihodí něco zlého. Na rozdíl od fobií nejsou vázány na konkrétní situaci, mohou se vyskytnou kdekoliv a kdykoliv. Postižení jedinci popisují pocit oddělení se od světa, neskutečnosti, bušení srdce, odkrvení v periferních částech těla, toho, že některá část jejich těla není jejich apod.

Poruchy příjmu potravy jsou spojené s neschopností přijímat potravu v přiměřeném množství a úzce souvisejí s nevhodným vnímáním vlastního těla (poškozeným sebeobrazem). Nejčastějšími poruchami příjmu potravy jsou mentální anorexie, pro kterou je charakteristické odmítání jídla a bulimie s typickým projevem vyvolávaného zvracení.

O poruchách přizpůsobení (adaptace) mluvíme u stavů, které navazují na významnou životní změnu nebo stresovou životní událost (včetně ohrožení vážnou tělesnou nemoci). Projevují se subjektivní tísní a dalšími poruchami emocí, které narušují sociální fungování a výkon v důležitých životních rolích.

Termín „poruchy spánku“ označuje skupinu stavů, které ovlivňují kvalitu, načasování nebo délku spánku. Poruchy spánku mohou mít podobu od potíží s usínáním nebo udržením spánku až po zaspávání nebo dokonce abnormální chování během spánku. Představují vážný problém související často v vnějšími podmínkami v prostředí, jako je např. nepravidelný režim a vnitřními podmínkami, např. zvýšenou mírou stresu, úzkosti apod.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD) znamená opožděnou nebo prodlouženou reakci na velkou či dlouhotrvající zátěž nebo ohrožení. Mohou se objevovat poruchy spánku, noční můry, omezená schopnost projevovat emoce (např. neschopnost milovat nebo plakat), podrážděnost či velký strach o sebe a o své vlastní zdraví, ale také náhlé znovuprožití traumatu v mysli postiženého jedince, který označujeme jako flashback.

Psychóza je závažný duševní stav, který lze definovat jako neschopnost chovat se a jednat v souladu s okolnostmi. Jedná se o disociaci mezi vnímáním, chováním a prožíváním. Vztah nemocného k realitě se mění. Schizofrenie je duševní porucha charakteristická selháváním myšlenkových procesů a sníženou schopností vnímat emoce a reagovat na ně. Nejběžněji se projevuje sluchovými halucinacemi, paranoidními nebo zmatenou řečí a myšlením. Jde ruku v ruce s rozsáhlou sociální či pracovní dysfunkcí.

Sebepoškozování neboli automutilace je záměrné fyzické poškozování sama sebe. Důvody mohou být různé: problémy v rodině, šikana, rozchod s partnerem, agrese apod. Mezi nejčastější způsoby sebepoškozování patří různé podoby řezání se ostrými předměty či pálení se (typicky na zápěstí či předloktí), ale i vytrhávání si vlasů, okusování nehtů apod.

Stresová porucha vzniká jako reakce na výjimečně silný fyzický či psychický stres, ten může být extrémní, ale i s nižší intenzitou, avšak dlouhotrvající. Může se rozvinout u osob, které v minulosti nikdy netrpěli žádnou psychickou poruchou. Průběh má krátkodobý charakter, obvykle odezní po několika hodinách nanejvýš dnech. Spouštěcím faktorem je nejčastěji silný zážitek spojený s ohrožením postiženého nebo jeho blízkého člověka.

Závislostí se rozumí dlouhodobý, trvalý vztah k něčemu nebo k někomu vycházející z pocitu silné touhy po uspokojení potřeb jejich prostřednictvím. Takový stav ovlivňuje jednání závislé osoby a omezuje jeho svobodu. Mezi nejčastější návykové látky patří alkohol, tabák, drogy, ale také nenávykové závislosti mezi které řadíme činnosti, jímž jedinec věnuje mnoho času na úkor normální společenského fungování s vlivem na jeho duševní či zdravotní stav.

Vedle organizační práce a implementace strategických plánů se věnuje klinické práci v ambulanci. Dr. Hollý se specializuje zejména na oblast sexuálních dysfunkcí a řešení širokého spektra navazujících partnerských problémů a párového soužití.

Párové a rodinné poradenství vysoce efektivně přispívá k při léčbě širokého spektra psychických problémů jako je například deprese, strach, stres a různé závislosti. Často je nezbytnou podmínkou pro jejich zvládnutí. Samostatnou a většinou nezbytnou kapitolou jsou párové konzultace v případě potíží, které se nedaří jinak zlepšit, při rozchodech a rozvodech a v řešení dopadu takových situací na rodinné příslušníky.

Obtíže v sexuální oblasti jsou velmi časté a mohou být způsobeny řadou faktorů. Velmi často způsobují, že jeden z páru a často oba nemohou mít žádnou sexuální aktivitu, anebo z ní nemají žádné potěšení. Sexuální dysfunkce mohou být způsobeny fyzickými, psychologickými a emocionálními faktory, které často působí v kombinaci. Svěřit se a sdílet tyto obtíže je složité a často nepříjemné, a to i s Vaším partnerem. Mnoho lidí tím prochází, aniž by hledali řešení a specialistu vyhledají až v okamžiku kdy je vztah s partnerem v krizi, která samozřejmě způsobuje negativní emocionální stavy.

Dr. Hollý v CDR Beroun nabízí unikátní léčebný plán vytvořený na Vaši specifickou situaci a potřeby. V závislosti na Vašem stavu můžete využít individuální sezení/terapii na kterou můžeme navázat strukturovanými programy.

Dr. Doubek je odborníkem na léčbu afektivních poruch (poruch nálady). Specializuje se zejména na léčbu bipolární poruchy.

Těžké deprese mají často velmi zničující efekt na kvalitu Vašeho života. Často prožíváte neudržitelné a přemáhající pocity smutku a beznaděje, které Vám znemožňují v životě fungovat. V těchto případech jsou Vaše obtíže natolik silné, že Vás omezují ve všech běžných aktivitách. Můžete často myslet na smrt a mít sebevražedné myšlenky. Tento stav Vás může ohrozit na životě, pokud nevyhledáte odbornou pomoc.

U bipolární poruchy, také známé jako „manio-depresivní porucha“ jsou typické extrémní výkyvy  nálady. Typicky se jedná o vysoce energetické, patologicky pozitivní stavy, které mohou přejít  rychle a přímo do hluboké deprese. Tato forma se těžko diagnostikuje, protože se většinou projevuje těžkým a intenzivním depresivním stavem, který může být extrémně silný. K příznakům mohou patřit i bludná přesvědčení a jiné. Proto v tomto případě může být velmi složité fungovat v běžném životě, v práci a samozřejmě v rámci rodiny. Tyto problémy často vyvolají přehnané pocity viny a studu. Léčbu zde není jednoduché nastavit a vyžaduje velkou míru zkušeností a odbornosti.

Dr. Doubek využívá pro léčbu nejmodernější metody a farmaka, včetně léčby „jasným světlem“ a moderními technologiemi (např. rTMS), která přináší výborné výsledky. Můžete využít individuálních konzultací, kde se dozvíte více ke všem možnostem akutní a dlouhodobé léčby.

Repetitivní transkraniální magnetická stimulace – rTMS – jedná se moderní neurostimulační terapeutickou metodu, která umožňuje prostřednictvím přesně definovaného magnetického pole stimulovat určitou část mozku s následným terapeutickým efektem. Používá se v kombinaci s farmakologickou léčbou nebo samostatně. Hlavními indikacemi jsou lehké až středně těžké depresivní stavy, léčba afektivních poruch, závislosti, poruchy úzkostného spektra a tinnitus. . S ohledem na bezpečnost pacienta se jedná o metodu bezpečnou, bezbolestnou, dobře snášenou s minimem nežádoucích účinků a komplikací.

Transkraniální stimulace stejnosměrným proudem – tDCS – jedná se o moderní neurostimulační terapeutickou metodu, která umožňuje prostřednictvím slabého stejnosměrného proudu stimulovat definovanou oblast mozku. Používá se při lehčích depresivních stavech, při poruchách spánku, problémech s koncentrací a zhoršením kognitivních funkcí, jako podpůrná metoda při léčbě závislostí a poruch příjmu potravy. S ohledem na bezpečnost pacienta se jedná o metodu bezpečnou, bezbolestnou, dobře snášenou s minimem nežádoucích účinků a komplikací.

Zkušenosti:

Atestovaný psychiatr s praxí zejména z Ústřední vojenské nemocnice, CDZ Prahy 6. Obsahem praxe byli všechny aspekty psychiatrické péče, tedy konziliární, akutní, psychoterapeutická, terénní i ambulantní péče.

Autor několika článků v tuzemských i zahraničních odborných časopisech s hlavními tématy hraniční poruchy osobnosti, léčby neklidu a umělé inteligence.

Autor desítek přednášek na vědeckých konferencích.

Voják v záloze po 14 letech služby vojenskému zdravotnictví.